Přihlásit se    Registrovat

  Hledat
   25. listopadu 2020
  
  
           
   Minimalizovat  

Poslední douška

Jiřince Prekopové

 

Je podzim. Září.

A slzy kryje rouška.

Mladí i staří

už vědí: přišla zkouška.

 

Byla to ona:

Jiřinka Prekopová,

kdo žila dle zákona:

Padni a povstaň znova!

 

Jen to, co druhým dáš,

to se ti navrátí,

a vše, čeho se vzdáš,

to najdeš na trati,

 

na své životní pouti

a v jejím finále.

Pak všechno, co tě rmoutí,

a když máš namále,

 

se v peci zkoušek taví,

rmut promění se v kov,

až nakonec se slaví:

Mám nebe za domov.

 

 

Teď ještě kanou slzy

ve smutku pod náš krov,

však ne-li teď, tak brzy,

slunce zas nad ostrov

 

vrátí se, kde jsme doma

v společné světnici.

Zlo ví už: konec to má.

Nad bouří běsnící

 

je duha rozprostřená

a slunce teplo šíří.

To konečná je změna,

k ní naše srdce míří.

 

Je prolomena stěna.

Mizí tma netopýří.

Ten, který včera sténal,

                                                 teď v jasném světle víří.

 

Jiřinko, tak jsi žila.

Poselství dáváš dál.

A v tom je naše síla,

v tom je náš ideál!

 

„Ad astra per aspera!“

Toť naše lidská cesta.

Kéž každý syn a dcera

tu vybere ji ze sta!

 

 

 

Do nebe přes průšvihy,

ke společnému cíli,

s Jiřinkou z lidské tíhy,

abychom dorazili.

 

Ať při tom putování

nám její život svítí.

My děkujeme za ni,

 

že směli jsme s ní býti.

 

Poslední douška

Jiřince Prekopové

 

Je podzim. Září.

A slzy kryje rouška.

Mladí i staří

už vědí: přišla zkouška.

 

Byla to ona:

Jiřinka Prekopová,

kdo žila dle zákona:

Padni a povstaň znova!

 

Jen to, co druhým dáš,

to se ti navrátí,

a vše, čeho se vzdáš,

to najdeš na trati,

 

na své životní pouti

a v jejím finále.

Pak všechno, co tě rmoutí,

a když máš namále,

 

se v peci zkoušek taví,

rmut promění se v kov,

až nakonec se slaví:

Mám nebe za domov.

 

 

Teď ještě kanou slzy

ve smutku pod náš krov,

však ne-li teď, tak brzy,

slunce zas nad ostrov

 

vrátí se, kde jsme doma

v společné světnici.

Zlo ví už: konec to má.

Nad bouří běsnící

 

je duha rozprostřená

a slunce teplo šíří.

To konečná je změna,

k ní naše srdce míří.

 

Je prolomena stěna.

Mizí tma netopýří.

Ten, který včera sténal,

                                                 teď v jasném světle víří.

 

Jiřinko, tak jsi žila.

Poselství dáváš dál.

A v tom je naše síla,

v tom je náš ideál!

 

„Ad astra per aspera!“

Toť naše lidská cesta.

Kéž každý syn a dcera

tu vybere ji ze sta!

 

 

 

Do nebe přes průšvihy,

ke společnému cíli,

s Jiřinkou z lidské tíhy,

abychom dorazili.

 

Ať při tom putování

nám její život svítí.

My děkujeme za ni,

 

že směli jsme s ní býti.

 

 Vytiskout    
           
 Kalendář akcí Minimalizovat  

S bolestí oznamujeme , že dr. Jiřinka Prekopová odešla dne 7. 9. pozdě odpoledne pokojně do nebeského domova, asi měsíc před 91. narozeninami. Podrobnosti o rozloučení uvedeme, jakmile budou známy.


Její laskavá moudrost nás bude navždy provázet.

Rodina Jiřinčiných žáků a přátel.

 

 

PhDr. Jiřina Prekopová

Pevné objetí je nerozlučitelně spjato se jménem PhDr. Jiřiny Prekopové - české psycholožky žijící v Německu. Nejde jen o nový směr v psychoterapii, ale především se jedná - slovy J. Prekopové - o "životní formu, jejíž principem je láska".

 

 

"Nejdůležitější je, aby v rodinách proudila láska."

 

Pevné objetí pomáhá v situacích, kdy slova už nestačí. V takových chvílích  hovoří emoce a láska. Láska rodičů k dětem, dětí k rodičům a partnerská láska navzájem. Je to láska za všech okolností, za jakýchkoli podmínek - bezpodmínečná láska. Ta je tím nejcennějším, co si můžeme v rodině navzájem dát. Je základním stavebním kamenem našeho vztahu sama k sobě a k ostatním. Protože teprve tehdy, kdy jsem zakusil od svých nejbližších lásku za jakýchkoli podmínek, mohu mít rád sám sebe a sám sebe si vážit.

 

S bolestí oznamujeme , že dr. Jiřinka Prekopová odešla dne 7. 9. pozdě odpoledne pokojně do nebeského domova, asi měsíc před 91. narozeninami. Podrobnosti o rozloučení uvedeme, jakmile budou známy.


Její laskavá moudrost nás bude navždy provázet.

Rodina Jiřinčiných žáků a přátel.

 

 

PhDr. Jiřina Prekopová

Pevné objetí je nerozlučitelně spjato se jménem PhDr. Jiřiny Prekopové - české psycholožky žijící v Německu. Nejde jen o nový směr v psychoterapii, ale především se jedná - slovy J. Prekopové - o "životní formu, jejíž principem je láska".

 

 

"Nejdůležitější je, aby v rodinách proudila láska."

 

Pevné objetí pomáhá v situacích, kdy slova už nestačí. V takových chvílích  hovoří emoce a láska. Láska rodičů k dětem, dětí k rodičům a partnerská láska navzájem. Je to láska za všech okolností, za jakýchkoli podmínek - bezpodmínečná láska. Ta je tím nejcennějším, co si můžeme v rodině navzájem dát. Je základním stavebním kamenem našeho vztahu sama k sobě a k ostatním. Protože teprve tehdy, kdy jsem zakusil od svých nejbližších lásku za jakýchkoli podmínek, mohu mít rád sám sebe a sám sebe si vážit.

 

 Vytiskout    
           
       
 Proběhlo na webu Minimalizovat  
 Vytiskout    
           
   Minimalizovat  
Zádušní mše svatá za Jiřinku bude sloužena v sobotu 19.9. v 17 hod. v kostele Sv. Kříže v ulici Na Příkopě v Praze 1. Celebrovat bude P. Jan Ihnát z Jiřinčiny domovské farnosti v Kobylisích.
 

 

Ve středu 23.9. v 17 hod. bude celebrovat mši svatou za Jiřinku v kostele sv. Barbory v Zábřehu na Moravě v součinnosti s Mateřským centrem, jehož byla Jiřinka patronkou, P. František Eliáš.
 
 

Etický kodex Terapie pevným objetím podle Jiřiny Prekopové

Zádušní mše svatá za Jiřinku bude sloužena v sobotu 19.9. v 17 hod. v kostele Sv. Kříže v ulici Na Příkopě v Praze 1. Celebrovat bude P. Jan Ihnát z Jiřinčiny domovské farnosti v Kobylisích.
 

 

Ve středu 23.9. v 17 hod. bude celebrovat mši svatou za Jiřinku v kostele sv. Barbory v Zábřehu na Moravě v součinnosti s Mateřským centrem, jehož byla Jiřinka patronkou, P. František Eliáš.
 
 

Etický kodex Terapie pevným objetím podle Jiřiny Prekopové

 Vytiskout